rutland ježek, advokátní kancelář

 

 

 

Aktuality

Okruh potenciálních dědiců ze zákonné dědické posloupnosti podle nového českého občanského zákoníku

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník. Nová úprava přinesla mnoho důležitých změn v různých oblastech občanského práva, včetně práva dědického.

 Občanský zákoník upravuje tři možnosti, co se stane s majetkem člověka, když zemře. Buď zesnulý (v právní terminologii „zůstavitel") zanechal závěť, tedy odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti zanechá svou pozůstalost jedné nebo více osobám. Pokud nebyla sepsána závěť, rozdělení majetku zůstavitele je upraveno zákonnou dědickou posloupností popsanou v občanském zákoníku. A konečně, pokud žádný dědic nezdědí pozůstalost v rámci zákonné dědické posloupnosti, dědictví připadne státu.


Účelem tohoto článku je stručně popsat zákonnou dědickou posloupnost, která je nejběžnějším způsobem rozdělování pozůstalosti v České republice. Jen menšina zesnulých totiž za svého života sepíše závěť.


Nový občanský zákoník zná 6 tříd (skupin) potenciálních dědiců. Nová úprava rozšířila sféru případných dědiců oproti předchozímu občanskému zákoníku, který definoval pouze 4 (užší) třídy.

Při dědění dle zákonné dědické posloupnosti notář (jako orgán mající dědické řízení na starost) nejprve identifikuje potenciální dědice zesnulého (tj. příbuzné a osoby spolužijící) a následně porovnává tuto skupinu osob s třídami dědiců, dokud nenajde dědickou třídu, jejíž definice odpovídá určité skupině identifikovaných osob.


V první třídě tak zdědí pozůstalost zůstavitelovy děti, případně jejich děti a jeho manžel, každý z nich  rovným dílem. Nicméně pokud nedědí žádné dítě, manžel nemůže zdědit celou pozůstalost sám. V takovém případě notář pokračuje v hledání vhodné dědické třídy.


Ve druhé třídě zdědí pozůstalost manžel zůstavitele, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (tzv. „osoby spolužijící"). V této třídě manžel vždy zdědí alespoň jednu polovinu pozůstalosti a ostatní dědicové zdědí zbytek pozůstalosti rovným dílem.

 
Pokud ani manžel ani rodiče zesnulého nedědí, pozůstalost bude rovnoměrně rozdělena ve třetí třídě mezi sourozence zůstavitele (nebo jejich děti) a spolužijící osoby.


Seznam potenciálních dědiců pak pokračuje v dalších třídách prarodiči, praprarodiči, praneteřemi a prasynovci, tetami, strýci, sestřenicemi a bratranci. Všichni potenciální dědici jsou uvedeni v diagramu.

Pro homosexuální páry platí, že úředně registrovaní partneři (obdoba manželského svazku) mají v dědickém právu stejnou pozici jako manželé a jejich podíl na pozůstalosti je tedy zajištěn ustanoveními občanského zákoníku.


To však neplatí pro jinou častou skupinu osob, která má obvykle blízko k zesnulému, a nemá děti. Aby se staly dědici zůstavitele, musí (a podobně to platí i u nesezdaných partnerů obou pohlaví) splňovat požadavky kategorie spolužijících osob. Takový status může být obtížné v případném sporu prokázat.


Pro osobu, jež má takovou blízkou osobu, která přesně nesplňuje požadavky některé zákonné třídy, je proto vhodné sepsat závěť v průběhu života, aby byla zajištěna dědická práva takové blízké osoby.

V případě, že byste se chtěli dozvědět více podrobností o českém dědickém právu,  neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář .

 

Monika Rutland

Michal Dobiáš

rutland ježek, advokátní kancelář

 

 

Tématické zařazení:

 » Aktuality