rutland ježek, advokátní kancelář

 

 

 

Aktuality

Novela zákoníku práce připravovaná v roce 2016

Novela zákoníku práce připravovaná v roce 2016. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce, jejíž návrh byl zveřejněn dne 29. 2. 2016. Ke dni 30. 3. 2016 bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení. Více informací...

 

Praha, 9.4.2016

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce, jejíž návrh byl zveřejněn dne dne 29. 2. 2016. Ke dni 30. 3. 2016 bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení, takže lze předpokládat, že návrh ještě bude předmětem úprav. Průběh příprav, připomínky a nové verze materiálu je možné je možné sledovat na webové stránce „eKLEP", na které jsou zveřejňovány vládní dokumenty z tzv. elektronická knihovna legislativního procesu: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=

3&_material_WAR_odokkpl_pid=RACKA7LFPYY1&tab=detail.


Novela zákoníku práce 2016 by měla vést k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů, větší ochraně zaměstnanců a zároveň snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací zákoníku práce.

 

Jaké změny tedy chystaná novela přinese?

 

1. Zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců

 

Nově by měl vzniknou institut vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele - právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců, přičemž jako kritérium pro zařazení do takové kategorie se zavádí vedle dohody se zaměstnavatelem i výše průměrného výdělku, kterou bude určovat každý rok vláda nařízením.

 

Účelem vzniku nové úpravy je možnost vrcholových řídících zaměstnanců rozvrhovat si pracovní dobu v rozsahu 48 hodin týdně dle potřeby, a to i na dny klidu, ale za cenu toho, že už si nebudou moci účtovat přesčasy a jiné příplatky.

 

2. Pluralita odborů

 

Další změnou je úprava kolektivního vyjednávání u zaměstnavatelů, kde působí více odborových organizací. Tímto by mělo dojít k posílení demokratických principů a v jedné z možných variant se objevuje i možnost ovlivnění situace při sporu více odborových organizací samotnými zaměstnanci.

 

3. Převedení na jinou práci

 

Novela zákoníku práce také požaduje, aby musel dát zaměstnanec souhlas k převedení na jinou práci. V současné době souhlas zaměstnance s převedením na jinou práci není vyžadován.

 

4. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

 

Pokud zaměstnanec podal výpověď z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů do 15 dnů, co se o přechodu práv a povinností dozvěděl, jeho poměr končí nejpozději dnem, který předchází dni přechodu práv a povinností. Zároveň, pokud došlo k přechodu práv a povinností nebo přechodu výkonu práv a povinností, aniž by o tom byl zaměstnanec informován nejpozději 30 dnů před takovým přechodem práv a povinností, může 2 měsíce ode dne, kdy k přechodu práv a povinností nebo přechodu výkonu práv a povinností došlo, dát výpověď s 15 denní výpovědní dobou. Nová úprava dále specifikuje podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

 

5. Úprava hromadného propouštění

 

Úprava hromadného propouštění reaguje na vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie a při hromadném propouštění by se počty hromadně propuštěných vztahů měly posuzovat vždy na jednotlivé části zaměstnavatele samostatně, pokud nějaké má.

 

Dále nová úprava zákoníku práce stanovuje povinnost v určitých případech předložit odborové organizaci a radě zaměstnanců sociální plán, který musí být písemný a obsahovat informace o důvodech propouštění, počtu propuštěných, jejich profesním zaměření atd.

 

6. Změny u dohod mimo hlavní pracovní poměr

 

Dodržování maximálního povoleného rozsahu pracovní doby by se dle novely zákonu práce měla hodnotit pouze v rozmezí 26 týdnů namísto 52, jak tomu bylo dřív.

 

Zaměstnavatel musí evidovat odpracovanou dobu, poskytnout čas na odpočinek a zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti bude mít ze zákona nárok na dovolenou.

 

7. Pracovní doba

 

Úprava konta pracovní doby a pružné pracovní doby bude upravena pod společným názvem „Zvláštní pracovní režimy". Ke změnám dochází například v posuzování práce přesčas nebo vzniku překážek v práci.

 

8. Předcházení stresu a obtěžování

 

Při přijímání opatření k prevenci rizik se bude zaměstnavatel muset držet všeobecně preventivních zásad, kterými se stanou i předcházení stresu a obtěžování. Jak se bude ale to, zda ke stresu z práce došlo, prověřovat, v zákoníku práce uvedené není.

 

9. Dovolená

 

Změna úpravy dovolené je rozpracována do 2 variant, kdy první nemění koncepci dovolené, ale dělá pouze dílčí změny. Naopak druhá varianta mění zásadu vzniku práva na dovolenou i způsob čerpání - upouští od koncepce počítání odpracovaných dnů a směřuje k odpočítávání dovolené na základě odpracovaných týdnů; tedy za každý odpracovaný pracovní týden náleží zaměstnanci 1/52 dovolené, na kterou by měl jinak nárok za celý rok.

 

10. Doručování

 

Zaměstnanec bude mít 15 dní místo 10 na vyzvednutí nedoručené písemnosti.

 

11. Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele - homeworking

 

Nová úprava v zákoníku práce by měla posílit flexibilitu pracovního poměru změnami v úpravě výkonu práce mimo pracoviště. Zpřesňují se podmínky a objevuje se možnost dohody o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem, z čehož vyplývají důsledky jako nemožnost uplatnění některých osobních překážek v práci, náhrady mzdy nebo platu. Na druhou stranu, při práci z domova bude muset zaměstnavatel hradit náklady - tedy například připojení na internet. A zaměstnavatel je také zodpovědný za bezpečnost práce, i když zaměstnanec vykonává práci mimo jeho pracoviště. Další požadavek na zaměstnavatele bude i zajišťování toho, aby se daný zaměstnanec, vykonávající práci mimo pracoviště, měl možnost vídat s běžnými zaměstnanci. V souladu s rámcovou dohodou, kterou uzavřeli sociální partneři na evropské úrovni, se upravuje i teleworking - práce na dálku.

 

Pro více informací či dotazů nás kontaktujte.


Mojmír Ježek, partner
rutland ježek, advokátní kancelář

t: +420 226 236 600

e:

rutland ježek, advokátní kancelář s.r.o.:


Advokátní kancelář rutland ježek se ve své praxi soustřeďuje především na obchodní právo, nemovitostní právo, vedení sporů, ale i financování a bankovní právo a poskytuje plnohodnotné poradenství ve všech oblastech a tvoří tak alternativu pro klienty mezinárodních kanceláří. Mezinárodní rozměr poskytovaných služeb je zajištěn dosavadními zkušenostmi a prostřednictvím spolupráce s předními advokátními kancelářemi ve většině evropských zemí, USA a dalších jurisdikcích. Členové týmu rutland ježek mají dlouholeté zkušenosti z předních mezinárodních advokátních a daňových firem v poskytování právního poradenství nadnárodním korporacím, velkým českým společnostem, ale i středním firmám a individuálním klientům. Více informací na www.rutlandjezek.com.

 

Tématické zařazení:

 » Aktuality